nabídka

cz.sk.en.de.es

prevodyonline.eu

teplota


 

Fyzikální veličinu teplota značíme t. Teplota charakterizuje tepelný stav tělesa, je mírou kinetické energie neuspořádaně se pohybujících částic hmoty.

Základní jednotkou teploty je kelvin (K). Teplota 0 K je takzvaná absolutní nula, nejnižší teoretická teplota, při které již nedochází k neuspořádanému pohybu částic a tepelná energie tělesa je nulová. Této teploty nelze dosáhnout, lze se jí však velmi těsně přiblížit. Teplot blízko absolutní nuly se využívá např. v základním výzkumu hmoty. Teplotní rozdíl 1K je roven 1°C.

Pro vyjadřování Celsiovy teploty používáme stupeň Celsia (°C). Celsiova stupnice je odvozena od bodu tuhnutí (mrznutí) a bodu varu vody za běžného atmosférického tlaku. Bod tuhnutí definuje nulu Celsiovy stupnice, tedy jej označujeme jako 0°C. Teplotě varu vody je v Celsiově stupnici přiřazena hodnota 100°C. Teploty nižší než 0°C označujeme znaménkem minus. Takzvaný trojný bod vody je teplota, při které se může voda za běžného tlaku vyskytovat ve všech třech skupenstvích, pevném, kapalném i plynném. Tato teplota má hodnotu 0,01°C, nebo chcete-li 273,16 K na Kelvinově termodynamické stupnici. Převážně v USA se používá stupeň Fahrenheita (°F). Tato jednotka je pojmenována po německém fyzikovi Gabrielu Fahrenheitovi, 0°F je nejnižší teplota, které se podařilo tomuto fyzikovi chemickou reakcí dosáhnout, 98°F je teplota lidského těla.

Teplotu měříme zařízením nazývaným teploměr. Klasické teploměry pracují většinou na principu tepelné roztažnosti různých kapalin (rtuť, obarvený líh aj.), nebo rozdílné roztažnosti pevných kovů (bimetalové teploměry, často používané například v termostatech topení). Elektronické teploměry pracují nejčastěji na principu závislosti odporu vodiče nebo polovodiče na jeho teplotě (termistor), nebo na základě termoelektrického jevu.