Římská číselná soustava je nepoziční číselná soustava. Přirozená čísla se zapisují pomocí římských číslic představovaných sedmi znaky:
| I | 1 |
| V | 5 |
| X | 10 |
| L | 50 |
| C | 100 |
| D | 500 |
| M | 1000 |
Pro zápis dalších přirozených čísel platí tato pravidla:
- čísla zapsaná stejnými znaky vedle sebe se sčítají
- jestliže je znak menšího čísla napsán za znakem většího čísla, pak se obě tato čísla sčítají
- je-li znak většího čísla napsán za znakem menšího čísla, pak od většího se odečítá menší číslo
- znaky I, X, C se mohou opakovat nejvýše třikrát; znaky V, L, D se v každém čísle vyskytují nejvýše jednou; znak M se může opakovat libovolněkrát